Voda nasycená molekulárním vodíkem

Je několik poutních míst na Zemi, která navštěvují lidé kvůli "zázračné vodě". To, které je k nám nejblíž, jsou Lurdy ve Francii, dalším je Mexický Trapani Corte, pramen v indické Nadaně a pramenitá voda v Nolde Now, zavřeném dole v Německu. Co mají tyto vody z pramenů společného? Kromě jiného jsou ve zvýšené míře nasyceny rozpustným vodíkem. V posledních letech bylo prokázáno jeho snad nejsilnější antioxidační působení spolu se schopností pomáhat v odstraňování škodlivin ze tkání. Vodu sycenou rozpustným vodíkem můžete mít nyní díky generátorům (stolním a přenosným) doma, na pracovišti anebo kdekoliv na cestách.

Současný životní styl, chemizace prostředí, ve kterém žijeme, stres a nevhodná strava - více než v dobách dřívějších - sebou přináší zvýšenou zátěž toxiny všeho druhu. Pokud nejsou včas odstraněny, hromadí se ve tkáních a mohou tím škodit a tím urychlují jejich předčasné stárnutí a špatnou funkci. Odstranění toxinů ze zažívacího traktu, z krevního řečiště, plic, kůže a dalších orgánů je důležité proto, aby mohly řádně fungovat. Jedním ze způsobů je pravidelné pití vody sycené vodíkem.

Převratný objev                                                                                                                                     

V německém Nordenau byla v roce 1992 v břidlicové štole před hotelem Tommes objevena voda, po jejímž pití se lidé rychle zotavovali z různých nemocí. Lidé začali vodě říkat „Wunderwasser“ neboli zázračná voda. Hygienický institut v Gelsenkirchenu však nedokázal vysvětlit, proč tato voda přináší tak vynikající výsledky a umožňuje rychlé zotavování z různých nemocí. Voda totiž nebyla ničím výjimečná. Vodu předali k analýze profesorovi Shirahatovi z Univerzity v Kjúšú (Laboratoř buněčné regulační technologie). A tak došlo k převratnému objevu. Profesor zjistil, že voda z Nordenau se liší od jiné vody tím, že obsahuje „aktivní vodík“ neboli je nasycena molekulami vodíku H₂. Toto zjištění spustilo lavinu výzkumů vlivu molekulárního vodíku (tedy H₂) na naše zdraví.

Biochemik Albert Szent-Gyoryi, nositel Nobelovy ceny, kdysi prohlásil, že palivem života je vodík, a ne kyslík, jak se obecně předpokládá. Ukázal také, že naše tělo do určité míry vodík skladuje, a to nejvíce v játrech. Játra ho nutně potřebují k neutralizaci volných radikálů při procesu čištění organizmu od jedů (detoxikaci). V roce 2001 to potvrdila skupina výzkumníků. Ti zjistili, že když udržovali zvířata v prostředí bohatém na vodík, byla tato zvířata významně chráněna před poškozením jater. Další výzkum pak ukázal, že vdechování 4 % vodíku významně chrání mozek před mrtvicí. Dokumenty americké armády zase ukazují, že molekulární vodík účinně chrání proti poškození buněk ozářením a napomáhá jejich léčení. Zjistilo se, že naše tělo vodík potřebuje a jakmile se nadechneme, vodík ze vzduchu je okamžitě absorbován a využit buňkami a tkáněmi našeho těla. Na základě publikovaných souhrnných poznatků v předních biomedicinských žurnálech lze prospěšné biologické účinky vodíku považovat za prokázané.

Vodík je nosičem záporných iontů a silně alkalizuje naše překyselené tělo. Proto je nám tak dobře u moře, kde příbojové vlny nepřetržitě uvolňují do vzduchu záporné ionty, z nichž mnohé jsou vodíkové. Kromě nesmírně důležité alkalizace našeho těla však vědci objevili řadu dalších fenomenálních účinků molekul vodíku na naše zdraví:

• Vodík (H₂) neutralizuje všechny nebezpečné volné radikály, zatímco ty užitečné zachová.
• H₂ extrémně rychle zháší záněty ve tkáních tím, že neutralizuje látky způsobující zánět (to znamená, že aktivní vodík likviduje příčinu zánětů a zachovává účinnost imunitního systému - na rozdíl od kortikoidů, které likvidují zánět tím, že zabíjí bílé krvinky).
• Nejagresivnější a nejnebezpečnější radikál je hydroxylový radikál (-OH). Deaktivuje enzymy v těle, čímž zastavuje důležité metabolické procesy. Poškozuje buněčné membrány, takže buňky nemohou správně fungovat a živoří nebo odumírají. Napadá DNA buněk tak, že dochází k roztržení DNA nebo zlomení chromozomů. -OH se přisuzuje podíl na vzniku rakoviny, Alzheimerovy choroby, roztroušené sklerózy a dalších nemocí. Vodík s těmito radikály reaguje a mění je na H₂O, tedy vodu.
• H₂ snižuje množství zánětlivých cytokinů v těle (hormony podporující zánětlivost, které také mimo jiné poškozují mozek).
• H₂ neutralizuje celou řadu toxinů včetně těžkých kovů, které jsou karcinogenní a tělo je neumí rozložit ani metabolizovat. Lékaři nemají nástroje, jak nás zbavit toxických kovů. Reakce našeho těla na těžké kovy vede často k falešným diagnózám (projevuje se to jako nemoci, které ve skutečnosti nemáme). Vodík se na toxiny a kovy váže a umožňuje tělu, aby je vyloučilo.
• H₂ dokáže rozbít molekuly organických kyselin. Organické kyseliny jsou odpadní látky, vznikající při metabolizmu (jako například kyselina mléčná ve svalech po velké námaze). Tím, že je rozbije, umožní jejich rychlé odbourání, vyčištění organizmu a rychlou regeneraci, nárůst energie a zvyšování výkonu.
• Aplikace kapek vody obohacené o H₂ na povrch oka s oslabenou sítnicí, kterou způsobily volné radikály v důsledku glaukomu (zeleného zákalu), ukázala zlepšení tloušťky sítnice až o 70 %, a to už po několika dnech.
• H₂ ochraňuje zdravé buňky před toxickými účinky chemoterapie a léků, aniž by rušil účinky léku.

V roce 2011 učinil Sanetaka Shirahata se svým týmem další významný objev: Vodíkové molekuly aktivují gen odpovědný za tvorbu antioxidačních enzymů, jako je kataláza, glutation peroxidaza a hemoxygenáza-1, které jinak buňky, pokud jsou zdravé, produkují podle potřeby.

Pokud vztáhneme účinky vodíku na problémy, které jsme si dosud popsali, je evidentní, že vodík dokáže pomoci řešit příčiny obrovského množství zdravotních problémů. Zháší záněty, urychluje hojení, zpomaluje stárnutí, detoxikuje tělo atd. To nejlepší na vodíku je to, že jeho molekuly jsou tak malé (0,24 nanometru - nejmenší ve vesmíru), že pronikají i tam, kam se žádné jiné antioxidanty nedostanou. Poskytují tedy ochranu jak mimo buňky, tak i uvnitř buněk. Pronikají bez zábran až k buněčnému jádru a chrání tak DNA. A dostanou se dokonce i přes hematoencefalickou bariéru v mozku a chrání náš mozek před volnými radikály, záněty a toxiny. Ze své podstaty vodík alkalizuje jak celé tkáně, tak i vnitřek buňky. Prostředí se správným pH je nepřátelské vůči všem zánětům i vůči všem patologickým bakteriím a parazitům. Tím působí přímo proti patologickým projevům včetně rakoviny. Dá se tedy říci, že vodík překonává všechny dosud známé antioxidanty.

Naše tělo není schopné produkovat vodík. Vědci však objevili, že za normálních okolností bakterie E. coli vyprodukuje asi litr vodíku za den kvašením nestravitelných sacharidů. Jenomže náš tragický životní styl způsobuje, že ho potřebujeme více (máme mnohem více volných radikálů a zánětů, se kterými tělo bojuje) a střevní flóra ho produkuje méně (bakterie E. coli má málo přirozené potravy, kterou k tomu potřebuje).

Je užívání molekulárního vodíku bezpečné?

Žádná ze 4 500 studií o vodíku neprokázala žádné škodlivé účinky molekulárního vodíku. Odpověď na otázku, jak zabránit usazování cholesterolu v cévách a dalších příznaků dlouhodobých a civilizačních chorob máme tedy vyřešenou. Účinky molekulárního vodíku jsou výborné a bez léků.

Jak získat dostatek molekulárního vodíku do těla?

Vědci zkoušeli různé metody, jak zajistit pozitivní účinky vodíku na lidské tělo: vdechování, koupele ve vodě obohacené vodíkem, injekce obohacené vody, kapání obohacené vody do očí a doplnění střevní flóry o potřebné bakterie. Metoda vdechování a koupelí se brzy rozšířila a např. v Japonsku ji lidé běžně využívají. Nicméně je to finančně velmi nákladné nebo to vyžaduje docházet někam, kde mají drahé přístroje.

Optimální řešení se našlo. Je to pití obohacené vody molekulárním vodíkem. Celosvětový vynález, membrána PEM, je součástí generátorů na sycení jakékoliv vody molekulárním vodíkem. V současné době existují zařízení, která je možno pořídit k osobnímu i domácímu využití, popřípadě i v kancelářích, ordinacích, firmách apod. Molekulární vodík, je tak silný antioxidant, že se dostane díky tomuto přístroji všude po těle, až do mozku, jako voda z Lurd. Navazuje patogeny, volné radikály v těle a opravuje tím buňky.

Obohacená voda molekulárním vodíkem

Jak již bylo zmíněno výše, obohacenou vodu lze získat z přírodních zdrojů. Pokud však pro Vás není možné se každý týden vydat do Lurd, existují i další řešení.

Nejen vodu, ale jakýkoliv jiný nápoj můžete obohatit molekulárním vodíkem s využitím AQUASCEPTR SPECTER, který si můžete objednat přes náš eshop. Více informací o tomto produktu naleznete ZDE.

Výše uvedený text vznikl také s využitím upraveného úryvku z knihy Tomáše Kašpara – Krutá Hra o Tvé zdraví.